DALŠÍ VIDEO O LOUNECH

Tentokrát z dílny PRIMA NEWS CNN

Louny: Královské město s bohatou historií i osobitým kouzlem

Královská města patřila ve středověku k pilířům Českého království. Zakládali je panovníci, aby podpořili obchod, řemesla i obranu země, a jejich obyvatelé se těšili výsadám, které jinde nebyly samozřejmostí. Jedním z takových měst jsou i Louny.

Od vesnice k významnému centru

„O vesnici, která se zřejmě jmenovala ve 12. století Lúňe, se dozvídáme na konci 12. století,“ přibližuje počátky města historik. Teprve v polovině 13. století se místo začíná stávat významnějším – napřimovala se tudy cesta z Prahy na Most a dále do Saska. Při přechodu přes řeku Ohři založil král někdy v polovině 13. století město Louny.

Město rychle získávalo na významu. Necestovalo se tudy jen do Saska, ale také do Bavorska či Norimberka. Přesný okamžik, kdy Louny získaly status královského města, zůstává dodnes předmětem historických debat. Část badatelů přisuzuje jeho založení už Václavu I., jiní se přiklánějí k názoru, že skutečný rozvoj i potvrzení privilegií přišlo až za vlády jeho syna Přemysla Otakara II.

Z tohoto raného období se v Lounech dochovala významná sakrální památka – kostel svatého Mikuláše, který dodnes připomíná středověké kořeny města a jeho tehdejší duchovní i společenský význam.

Střechy jako odkaz Kutné Hoře

„Krásný je, když jedete od Prahy na Louny, tak vidět ten kostel a v pozadí České středohoří,“ popisuje jedinečný panoramatický pohled průvodce. Zajímavostí je, že stanové střechy, kterými je kostel známý, inspirovaly později rekonstrukci chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře.

„Mnoho turistů říká: ‚Vy tady máte střechy jako jsou v Kutné Hoře na chrámu svaté Barbory.‘ Nicméně je to obráceně. Kutná Hora má střechy jako v Lounech, protože tam se ty původní stanové střechy nedochovaly – právě v době třicetileté války byly odstraněny a nahrazeny sedlovou střechou,“ vysvětluje historik. Před 150 lety pak architekt, který se narodil kousek od Loun, rekonstruoval podle starých kreseb a podle lounských střech podobu kutnohorského chrámu.

Třicetiletá válka a staletí úpadku

Třicetiletá válka zasáhla Louny velmi citelně a přerušila jejich dosavadní prosperitu. Město bylo opakovaně zatěžováno průchody vojsk, nucenými dodávkami zásob i finančními kontribucemi, které vyčerpávaly městskou pokladnu i obyvatele.

„Z důležitého města najednou ten význam samozřejmě upadl. Město se z toho zpamatovávalo více než 200 let,“ uvádí historik. Ke zlomu došlo až ve druhé polovině 19. století. „19. století je označované jako století páry a je to pravda. Kdo neměl železnici, ten upadal. Kdo ji měl, tak šel nahoru. To byl případ i Loun.“

Propojení s Prahou získaly Louny v 70. letech 19. století a od té doby se začal zvyšovat počet obyvatel i domů, vznikaly podniky. Proces se urychlil v 90. letech, kdy došlo k rozšíření dílen (s téměř 600 zaměstnanci), vzniku cukrovaru a stavbě škol. „Vlastně to, co využíváme dodnes, tak z velké části vzniká za monarchie někdy ve druhé polovině 19. a do počátku 20. století,“ doplňuje.

Kotěrova kolonie: Zahradní město v Čechách

Na počátku 20. století se Louny rozrostly o takzvanou Kotěrovu kolonii – čtvrť rodinných domů inspirovaných principy moderní architektury spojených se jménem Jana Kotěry.

Vycházela z teorie zahradního města Ebenezera Howarda, která se šířila v Anglii na konci 19. a počátku 20. století. Myšlenky se postupně přelévaly na kontinent – přes Holandsko, Francii do Německa. „A první pokus o tuto realizaci v českých zemích, to je právě v Lounech. Autorem je architekt Jan Kotěra. První dokumenty jsou signovány v listopadu 1909 a realizace kolonie proběhla v letech 1911 až 1913.“

Ztracený svět na fotografiích

O tom, jak se Louny v průběhu času proměňovaly, vypráví fotografická expozice v místním muzeu nazvaná „Ztracený svět na snímcích Karla Gozlera“. Vrací se do období let 1890 až 1925 a věnuje se počátkům turistiky a historické fotografie Loun a Lounska.

Mezi 135 snímky vyniká například fotografie z 20. let 20. století zachycující cvičence na lounské plovárně před kostelem svatého Mikuláše. Tím, kdo tehdy cvičil, nebyl nikdo jiný než spisovatel Karel Konrád.

Unikátní stepní krajina

Okolní krajina Loun není jen kulisou města, ale sama o sobě pozoruhodným fenoménem. Expozice věnovaná stepím Českého středohoří přibližuje jedinečný charakter zdejší přírody.

„V oblasti Lounska je podle mého úplně nejlepší České středohoří, protože jsou tu stepní lokality. To je u nás v Čechách hrozně vzácné. Prakticky nikde to není,“ nadšeně popisuje průvodce. Pro kopce jako Oblík, Raná a okolní vrchy jsou stepi velmi typické. Žijí zde unikátní rostliny, hmyz i živočichové – například tráva kavyl (několik druhů), divizna brunátná, kriticky ohrožený modrásek ligrusový, okáč skalní, saranče skalní, a z obratlovců sysel, který je na stepi vysloveně vázaný. „On potřebuje takové ty nízké trávníčky, aby přes ně viděl. A to právě je jenom tady na těchhle stepích lounského středohoří,“ dodává.

Živý odkaz pro návštěvníky

Historický odkaz města podle vedení Loun nezůstává jen kapitolou v kronikách, ale je živou součástí jeho současné identity. „Historický odkaz velmi vnímáme. Také se snažíme o ty naše památky náležitě pečovat,“ říká starosta a doporučuje návštěvníkům: „Louny mají co nabídnout. Máme krásné historické centrum s dominantní Žateckou branou, městským opevněním a krásný chrám svatého Mikuláše.“

Louny tak zůstávají místem, kde je minulost stále přítomná a kde se jednotlivé vrstvy času přirozeně prolínají s každodenním životem. Právě tato nenápadná souhra historie, architektury i okolní krajiny dává městu osobitý charakter a dělá z něj cíl, který stojí za klidnou procházku i delší zastavení.

Byli jsme s vámi v zimě, budeme i na jaře. Užijeme si společně horké léto a nabídneme i barevný podzim – ať je pro vás každý den prostě prima.