Byli na Lounsku Keltové? Odpověď možná překvapí…
Objevujeme Lounsko
Mýty a fakta z Lounska | díl 1
Představte si, že stojíte časně ráno na vrcholu Rané.
Slunce se pomalu zvedá nad Českým středohořím, nad údolím Ohře se převaluje mlha a krajina je téměř dokonale tichá. Jenže zkuste na okamžik zapomenout, že je rok 2026.
Přeneste se o více než dva tisíce let zpátky.
Po stezce jde muž s kopím. Nedaleko se pasou stáda dobytka. Z dřevěných domů stoupá kouř, ženy připravují obilí a děti pobíhají kolem opevněného dvorce. Jen několik kilometrů od vás se lidé scházejí k náboženskému obřadu.
Ne, není to začátek historického románu.
Je to velmi pravděpodobný obraz krajiny kolem dnešních Loun přibližně ve 2. století před naším letopočtem.
Byli tedy na Lounsku opravdu Keltové?
Ano. A archeologové o tom mají velmi přesvědčivé důkazy.
Kdo vlastně byli Keltové?
Když se řekne Keltové, většině lidí se vybaví stateční válečníci s dlouhými meči, druidové v bílých rouchách nebo slavné oppidum Závist u Prahy.
Skutečnost byla mnohem zajímavější.
Keltové představovali jednu z nejvyspělejších evropských civilizací své doby. Na našem území žili především mezi 4. a 1. stoletím před naším letopočtem. Archeologové toto období označují jako laténskou kulturu.
Byli výbornými řemeslníky, hutníky, zemědělci i obchodníky. Razili první mince na našem území, vyráběli kvalitní železné nástroje a obchodovali prakticky po celé Evropě.
Právě po keltském kmeni Bójů získala naše země latinský název Boiohaemum, ze kterého později vzniklo označení Bohemia.
Proč si vybrali právě Lounsko?
Není to náhoda.
Údolí Ohře nabízelo všechno, co tehdejší lidé potřebovali.
✔ úrodnou půdu
✔ dostatek vody
✔ výborné podmínky pro chov dobytka
✔ významné obchodní stezky vedoucí severozápadními Čechami
Řeka Ohře byla tehdejší dopravní tepnou. Stejně jako dnes dálnice spojuje města, tehdy řeky spojovaly celé civilizace.
Lounsko tak představovalo strategické místo pro život i obchod.
Co o tom říkají archeologové?
To nejzajímavější je, že archeologové nemusí spoléhat na legendy.
Mají skutečné důkazy.
Na Lounsku byly objeveny pozůstatky keltských sídlišť, hospodářských dvorců, keramiky, železných předmětů i pohřebišť.
Keltové tudy skutečně procházeli – a nezůstali jen na chvíli.
Jak poznají archeologové, že šlo opravdu o Kelty?
To je otázka, kterou si většina lidí nikdy nepoložila.
Archeologové totiž nenajdou ceduli s nápisem:
„Zde žili Keltové.“
Poznávají je podle stovek drobných detailů.
Například:
- charakteristické laténské keramiky,
- železných nástrojů,
- ozdobných spon,
- náramků a nákrčníků,
- způsobu stavby obydlí,
- typu pohřbívání,
- mincí zvaných duhovky.
Právě soubor těchto nálezů umožňuje odborníkům poměrně přesně určit, kdo na daném místě žil.
Našli se opravdu u Loun?
Ano a jmenujme například:
Březno u Loun
Jednou z nejvýznamnějších lokalit je Březno u Loun.
Archeologové zde odkryli pozůstatky opevněného hradiště z 6. a počátku 5. století př. n. l., část mohutné hradby, keltský ženský hrob, keramiku i skleněné náramky. Lokalita patří mezi nejzajímavější doklady raného osídlení severozápadních Čech.
Zdroj informací na keltove.cz
Stradonice u Peruce
Dalším mimořádně zajímavým místem jsou Stradonice u Peruce.
Na zdejším hradišti byly nalezeny kostrové i žárové hroby, keramika, skleněné náramky i nádherně zdobený bronzový opaskový řetěz. Opevnění má navíc neobvyklý šestiúhelníkový půdorys, který z něj činí jednu z nejzajímavějších lokalit svého druhu v regionu.
Zdroj informací na keltove.cz
Markavarecké hradiště u Markvarce
Toto je též velmi zajímavá, ale bohužel méně známá lokalita.
Na obrázku níže je pravděpodoná vizualizace místa „Markavarecké hradiště“.
- Charakteristika lokality: Markvarecké hradiště je výšinné opevněné sídliště, které se rozprostírá na ostrožně Markvarecké roviny (severovýchodně nad vsí).
- Archeologické nálezy: V 90. letech 20. století zde archeolog Petr Meduna nalezl zlomky keramiky. Tyto nálezy bezpečně dokládají pravěké osídlení lokality, ačkoliv přesné stáří samotného opevnění nedokážou zcela přesně určit.
- Současný stav: Do dnešních dnů se z opevnění bohužel dochovalo jen asi 50 metrů dlouhé torzo valu. Většina pozůstatků byla v minulosti zničena intenzivní lesnickou činností. K místu vede zelená turistická značka, díky které je hradiště dobře přístupné.
- Byli Keltové v Markvarci? Ano, keltové se v této oblasti skutečně pohybovali! Historicky je doložen nález bronzového kruhu pocházejícího z doby laténské (6. až 3. století př. n. l.), ačkoli samotný předmět je dnes už nezvěstný.
Zdroje informací k tomuto místu:
- Národní památkový ústav (Památkový katalog): Eviduje toto místo jako kulturní památku (výšinné opevněné sídliště) a jednoznačný doklad starého osídlení kraje.
- Oficiální kronika a údaje obce Hřivice: Zmiňují konkrétní nálezy Petra Meduny z 90. let i stav dochovaného padesátimetrového valu.
- Encyklopedie Keltů v Čechách (Jiří Waldhauser): Uznávaná odborná publikace eviduje Markvarec jako lokalitu s osídlením v době laténské a zaznamenává onen nález keltského bronzového kruhu.
Stebno
Jen několik desítek kilometrů od Loun archeologové objevili u Stebna výjimečný keltský depot, který odborníci považují za rituální poklad z doby laténské. Podobné nálezy jsou v České republice velmi vzácné.
Více v článku „Hledač s detektorem našel na Lounsku pohádkový poklad. Rituální předměty ležely mezi balvany 2 300 let„
Zdroj informací na archelogickerozhledy.cz a keltove.cz
Kam se můžete vydat dnes?
Pokud vás keltská historie zaujala, nemusíte jezdit stovky kilometrů.
Na Lounsku a v jeho okolí najdete několik míst, kde si můžete dávnou historii doslova představit před očima.
Tip na výlet
- Hradiště ve Stradonicích u Peruce – místo s dochovanými terénními pozůstatky opevnění.
- Březno u Loun – významná archeologická lokalita spojená s raným osídlením.
- Markvarecké hradiště – výšinné opevněné sídliště, které se rozprostírá na ostrožně Markvarecké roviny.
- Oblast Českého středohoří – krajina, kterou Keltové velmi pravděpodobně dobře znali a využívali.
Až se tam příště vydáte na procházku, zkuste si představit, že po stejných stezkách možná před více než dvěma tisíci lety chodili lidé v železných sponách, s keramickými nádobami a stády dobytka.
Najednou dostane krajina úplně jiný rozměr.
Byli tedy na Lounsku Keltové?
ANO.
Archeologické nálezy jednoznačně potvrzují, že oblast dnešního Lounska byla v době laténské osídlena a že zde existovala sídliště i opevněné lokality.
Ale…
Ne všechno, co se o Keltech vypráví, je pravda.
Neexistují důkazy, že by postavili dnešní hrady nebo že každá tajemná zřícenina v krajině byla keltským oppidem. Mnoho podobných představ vzniklo až mnohem později a mísí historii s legendami.
Právě proto stojí za to oddělovat mýty od ověřených faktů.
A co myslíte vy? Překvapilo vás, že historie Keltů na Lounsku stojí na skutečných archeologických nálezech, a ne jen na pověstech? Podělte se o svůj názor v komentářích.
Mýty a fakta z Lounska pokračují
Příště se společně podíváme na další záhadu našeho kraje.
Napsat komentář