FRANTIŠEK FAJTL

^*20. 8. 1912 Donín – ^†4. 10. 2006 Praha

Lounský rodák František Fajtl patří k významným postavám českého letectví a je jedním z nejvýznamnějších letců, kteří se zúčastnili bitvy o Británii. Jeho příběh a odvaha přispěly k udržení povědomí o československých letcích v britském Královském letectvu (RAF) i v době komunistického režimu. Kromě svých leteckých úspěchů se proslavil i díky psaní, přičemž napsal celkem 14 knih, ve kterých živě líčil svou kariéru bojového pilota a osudy svých kolegů.

František Fajtl se narodil 20.8.1912 v Doníně, v okrese Louny. Po absolvování obchodní akademie v Teplicích se František Fajtl rozhodl spojit svou kariéru s armádou a v roce 1935 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Po okupaci Československa v roce 1939 odešel do Francie a připojil se k místnímu letectvu. Zde prošel výcvikem a zapojil se do bojů proti nacistům, často operujíc v letounech Morane-Saulnier M.S.406 a Bloch MB.152.

Po pádu Francie se Fajtl přesunul do Anglie, kde se stal členem 17. britské stíhací perutě a aktivně se účastnil bitvy o Británii, přičemž si připsal své první sestřely. V roce 1941 se připojil k československé 313. stíhací peruti a brzy se stal velitelem britské 122. stíhací perutě, čímž se stal prvním Čechoslovákem ve vedení britské jednotky. Jeho velení však bylo krátké, protože byl sestřelen nad okupovanou Francií. Po dramatické cestě se mu nakonec podařilo dostat zpět do Anglie a znovu se připojil k 313. stíhací peruti.

V roce 1944 byl František Fajtl převelen do Sovětského svazu, kde velel 1. československému samostatnému stíhacímu leteckému pluku. Zúčastnil se Slovenského národního povstání a bojoval na východní frontě až do konce války.

Po válce se Fajtl vrátil do Československa, kde působil jako zástupce velitele 1. letecké divize v Praze a předseda Svazu letců republiky Československé. Po nástupu komunistického režimu byl však degradován, zatčen a strávil 16 měsíců ve vězení. Po propuštění se musel živit jako skladník a účetní. Teprve v 60. letech se dočkal částečné rehabilitace, ale plné uznání za jeho zásluhy přišlo až po pádu komunistického režimu. V roce 1990 byl povýšen na generálmajora a v roce 2004 obdržel nejvyšší české vyznamenání, Řád bílého lva.

Zdroj informací: Paměť národa