POMOZTE ŽÍŽALCE
Sleduji denně neúnavný boj této statečné Žížalky, díky jejímu skvělému tátovi Tomášovi.
Vím, že žádostí o pomoc a podporu je dnes a denně stovky.
Tohle ale stojí za to!!!! Prosím, pokud můžete, pomozte!
Krásné Vánoce Vám i Žížalce.
Vlasta Roflík, vydavatel Moje Louny
❤️Diky!!!
Více na facebookovým profilu Donio
PROSÍM, POMOZTE MI BOJOVAT ZA ŽIVOT MÉ DCERY

Žížalka. Tak své Adince říkáme od malička. Když mi v červnu řekla, že ji bolí bříško, myslela jsem si, že je jen unavená ze školy. Krevní testy vyšly dobře. Lékařka nás uklidnila. Netušila jsem, že se dívám na začátek nejhoršího období našeho života.
V Motole nám řekli, že má Žížalka střevo plné hnisu a že váží už jen 24 kilo. Moje dítě. Po měsíci léčby se lékařům podařilo hnis odstranit a pomocí kapaček ji „vykrmili“ alespoň na 27 kilo, aby vůbec bylo možné provést kolonoskopii. Pamatuju si, jak mi říkali, že tlusté střevo je průchodné jen minimálně a při vyšetření silně krvácí. Čekali jsme na výsledky vzorků. Čekali jsme na verdikt.
Ale už během kolonoskopie bylo lékařům jasné, že to Crohnova nemoc není. A v tu chvíli se mi přišel představit doktor z onkologie.
Když přišly výsledky, manžel byl v práci. Seděla jsem tam sama. Doktor z dětského oddělení si k sobě přizval další lékařku. Její jméno si nepamatuju. V hlavě jsem měla šum, srdce mi bušilo a já jen čekala, co uslyším. První věta zněla, že jde o vzácný druh rakoviny. Že děti rakovinu tlustého střeva obvykle nemívají. Že je to nemoc dospělých. Pak se mi slova začala rozplývat.
Celá jsem se klepala. V hlavě mi zůstala jediná myšlenka, jediná otázka, na kterou jsem se bála zeptat nahlas:
„A bude žít?“
Paní doktorka se na mě podívala a řekla:
„Vždycky je naděje.“
Teď má Adinka za sebou těžkou operaci a čekají ji chemoterapie. Já jsem přišla o práci i příjem a snažím se zvládnout každý další den jen proto, abych byla u ní. Jsou tu Vánoce a letos si nepřeju nic jiného než naději, že se budu moci soustředit na svou dceru – ne na to, z čeho zaplatíme léčbu. Prosím, pomozte nám v tom.
Naše sbírka pro Adinku je zde: https://l.donio.cz/Adinka
Děkuji každému, kdo nám pomůže nebo náš příběh alespoň sdílí.
Přeji vám klidné Vánoce a děkuji, že nám dáváte naději.
Maminka Ludmila














































Napsat komentář